Mýtus bezúdržbových zahrad

lADA sVOBODOVÁ, leden 2024

Opravdu existují bezúdržbové zahrady?

Realita nebo mýtus?

Za poslední rok jsem měla několik zážitků a setkání, které mě podnítily napsat tento článek. Vlastně je to dlouhodobé a samozřejmě velmi lákavé téma nejen v permakultuře a přírodním zahradničení.

Kdo by alespoň chvíli nechtěl mít skvělou, kvetoucí, plodící a bujně rostoucí zahradu, kde není žádná péče/práce? Zahradu dobře založíte, a pak už si jen užíváte… slibují některé slogany, hesla, články… Ale jak to je z mého pohledu?

Z mé praxe a zkušeností jde v podstatě o utopii nebo nejasnou představu, co vlastně zahradničení nebo vůbec udržování zahrady obnáší a také neznalost toho, že se prostě VŠE vyvíjí, roste a mění… to je základní předpoklad zahrady, přírody a života. Pohyb, vývoj a změna. Tomu se v zahradním prostoru prostě nevyhneme, leda, že bychom si pořídili celou zahradu umělou, betonovou, kovovou… 😉 Ale i v podobné umělé zahradě je po letech patrný vliv klimatu, počasí, času.

Pojďme si téma trochu více prozkoumat.

PS: Cílem tohoto článku není téma vyřešit, na to by mohla být celá kniha, ale spíše podnítit zamyšlení.

Základním rysem přírody je změna

Zahrada a samozřejmě i větší pozemky, na kterých se hospodaří jsou živé organizmy, ekosystémy – žijí, rostou a mění se.

Základním rysem všeho živého je změna. Změna v průběhu cyklu roku i delších časových horizontů. A pokud jsme s tím v souladu a ctíme životní cykly přírody i nás samých, většinou právě ta změna nám přináší nejvíce  radosti, krásy, ale i úrody.

Úrodná louka, která se neseká, zaroste kopřivami a poté i náletovými dřevinami
Staré sady mají své kouzlo, ale stromy postupně odcházejí a sklizeň je nízká
Trvalkové záhony, které nejsou udržovány, časem zarostou a převládnou nejvíce vitální druhy

Záměr

Na počátku všeho ale stojí záměr. Náš záměr jako majitele nebo tvůrce zahrady – co vlastně od zahrady očekáváme a co od sebe

  • Jak se tam chceme cítit, jaký životní styl nám spolu se zahradou přijde do života nebo co nám do života už přináší? 
  • Máme zahradu jen na ozdobu nebo jako vymezení svého prostoru a nebo jsme i plně její součástí? 
  • Žijeme v ní a plně ji vnímáme?
  • Chceme spíše zahradou okrasnou a nebo užitkovou?
  • Chceme půdu jen využívat nebo i obohacovat?

Základem spokojenosti a míry udržby v dalších letech tedy může být i správné rozhodnutí na samém začátku.

Dobrý design, základ úspěchu teď i za 20 let

U všeho platí, že když je to dobře promyšlené a upřímně nacítěné, tak to, co je doopravdy TO pravé, co máme ten daný rok na zahradě pěstovat, založit, vytvořit, následně zpravidla funguje, zahrada roste a plodí. Ale bez práce a jistého záměrného úsilí se prostě neobejdeme. Dobré rozmyšlení na začátku nám pomůže k tomu, abychom si práci nepřidělávali, aby dobře plynula a ideálně aby jí bylo tolik, aby nás bavila.

Klíčová jsou v tomto třeba prostorová řešení, celkový design zahrady, např: mám logicky uspořádané cesty po pozemku? Tok vody a její využití
na pozemku? Sklad nářadí a každodenních pomůcek? Prostor pro organický materiál? Tímto vším, ušetříte spoustu času a energie.

Dobrým pomocníkem u všech typů zahrad je rozdělení pozemku podle toho, kde jsou intenzivně navštěvované a kde extenzivně nebo téměř nenavštěvované části, tzv. zónování.

Obecně lze říci, že nejintenzivněji obhospodařované bývají části nejblíže domu, nejméně pak nejdále od domu, kde můžeme mít i divokou část, témeř bez vstupů a údržby.

Dobrý design se totiž netýká jen správného výběru správných rostlin. Ten základ, na kterém stavíme (náš cíl/vize a následné uspořádání pozemku) nám míru snadnosti údržby zásadně navýší.

Navíc, sebelepší promyšlená zahrada nezajistí, že se nebudeme měnit my sami a s tím i naše potřeby, i naše vize… Takže přijde třeba zase změna 🙂

Jak je to s užitkovou zahradou?

Pokud mluvíme například o přírodních jedlých zahradách, je dobré si zodpovědět následující otázky:

  • Chceme pěstovat jídlo jen jako doplněk, pro radost a občasné sezónní zobání?
  • Nebo máme nějakou představu o soběstačnosti? 
  • Co pro nás soběstačnost doopravdy znamená a jakou její míru chceme? 
  • A je to pro nás v tomto životním stadiu reálné?
  • Chci užitkovou zahradu jen já nebo i ostatní členové rodiny?
  • Jakou zeleninu a jaké ovoce jíme? Dokážu to vypěstovat?
  • Jsme připraveni na to, že pěstování zeleniny vyžaduje péči?
  • Nebo chceme zeleninu pěstovat jen „pro radost“ a nebudeme ji sklízet a zpracovávat? Abychom si pak úrodu „jen vyfotili“, zjistili, že to jde, a že „na polévku“ to stačí? 🙂
  • Zajímá mě zkvalitňování půdy?
  • V jakém časovém horizontu o zahradě uvažuji? Vidím ji jen z aktuálního pohledu nebo si ji představuji i za 20 a více let?

A co "divoké zahrady"? Ty údržbu potřebují?

Stav zahrady, ve které se my lidé trvale cítíme dobře, je zpravidla trochu jiný, než „pravá přírodní divočina“. Obzvláště, když v zahradě chceme něco pěstovat, pravidelně sklízet a nebo relaxovat s rodinou a přáteli. Takže, i tzv. divoké zahrady mají svá pravidla a je třeba je minimálně občas prořezat a prosekat, abychom tam vůbec mohli chodit a sklízet nebo se kochat.

Okrasné zahrady

U čistě okrasných zahrad založených z trvalek a dřevin a dobře fungujících, nemusí být každý rok tolik vstupů. Trvalky a keře jsou zapojené a nepouští mezi sebe téměř žádný plevel.

Po pár letech však nastává moment, když už něco přerůstá, některé trvalky nebo keře jsou rozrostlé příliš, objeví se nálety a možná i chceme něco nového (upřímě – omrzí vás objevovat v zahradnictví nové rostliny a pořizovat si je na zahradu? :)) … čili nás opět čeká rozvaha, střihy, řezy, přesazování, prostě údržba, možná i větší změna designu, protože se třeba změní i naše priority.

Avšak právě proto, že jsou to zahrady okrasné, většinou je třeba údržba v každém ročním období, jelikož si ceníme právě jejich okrasné stránky.

Na časové ose...

Je rozsah práce v čase stejný?

Vždy je nejvíce práce na začátku. Než vůbec celou svoji ideu zhmotníme na papír a nebo postupně v praxi na zahradě. Idea se může vyvíjet a měnit v souladu s námi, což jen naprosto v pořádku.

Po prvních pár letech práce nekončí, vše roste, bují… je třeba dát některým rostlinám hranice. Nejen doma, ale i na zahradě je třeba provádět „úklid“. Tím nemyslím například shrabat spadané listí, ale spíše zjistit, co funguje, co potřebujeme/chceme, a co už třeba není ono, co už pěstovat nechceme nebo místo toho něco jiného a jinak… Jiné to je, když se o zahradu staráme sami a úplně jiné, když máme pomocníky a další tvůrce či uživatele.

Je rozsah práce v čase stejný?

Pokud plyneme s životem a přírodními rytmy, neustále se učíme něco nového a většinou i chceme zkoušet nové věci a postupy. Ono nás k tomu ostatně vede i samo počasí. Nejsnadnější je změny, které se dějí v rámci naší zahrady i klimatu, pružně zahrnout do systému. Netřeba proti ničemu bojovat. Prostě je to teď takto, tak se přizpůsobíme. Ostatně, příroda to dělá stejně.

Vždy jednou za čas přijde chvíle, kdy je vhodné zhodnotit, zda-li naše zahradničení naplňuje naši vizi. Pokud ne, tak si navnímat, nacítit, vytvořit vizi novou. Mohou se měnit nejen podmínky naše životní či rodinné, ale i místní, klimatické, společenské… Nemusí to být ani nic tragického, ale najednou třeba člověk zjistí, že po letech strávených na zahradě prostě potřebuje být více s přáteli, cestovat, tvořit i něco jiného… nebo naopak – že své původní plány na pěstování prostě nezvládá a na zahradě chce hlavně relaxovat. Všechny varianty jsou v pořádku.

Co nám může pomoci snížit údržbu na minimum?

Pokud směřujeme k „téměř bezúdržbové“ zahradě, je nejdůležitější začít vhodným designem pozemku. Následuje výběr vhodných rostlin, tj. takové kombinace rostlin, které jsou vhodné pro dané místo a klima, jsou odolné a potřebují, co nejméně zásahů. (Článek na téma odolných trvalek již brzy vyjde zde na blogu a téma vždy probírám na praktických workshopech). To znamená, třeba i upustit od některých plánů a druhů rostlin, které jsou například krásné, ale pro dané klima se nehodí a stálo by nás větší úsilí je na místě udržet. Totéž platí i pro pěstování zeleniny a ovoce. Pokud chcete co nejvíce bezúdržbovou zahradu, zvažte, zda pěstovat zeleninu. Ta vyžaduje péče hodně. Ovoce zase vyžaduje péči při zpracování.

Pokud jsme na pozemku, kde je velké sucho většinu roku, není praktické pěstovat například vlhkomilné rostliny a druhy z úrodných půd s dostatkem letní vláhy, ale orientovat se spíše na bylinky a stepní druhy. 

Samozřejmě nezapomeňte na vhodné mulčování, sběr a uchovávání vody ze střech apod. Toto byste měli vyřešit při plánování zahrady. V hotové zahradě může být realizace náročnější.

A v přední řadě nezakládejte zahradu s velkými trávníkovými plochami. Trávníky, obzvláště golfové a často sekané jsou nejméně ekologickým prostředím, podobně jako běžné polní kultury velkolánů konvenčního zemědělství. Trávníky navíc spotřebují enormní množství vody, živin a technických vstupů, ale kromě „upraveného“ vzhledu a možnosti sešlapu nemají žádné jiné benefity.

Bezúdržbová zahrádka?
Téměř bezúdržbová zahrádka 🙂

Otázky a náměty k zamyšlení

  • Upřímně si sepsat co od zahrady očekávám já a případně moji blízcí, kteří tam se mnou žijí. Zahrnuje ta představa i domácí zvířata? Se zvířaty na zahradě údržba a péče přibývá většinou několikanásobně.
  • Je kombinace všech požadavků reálná zrovna v této zahradě a v této životní fázi?
  • Zakládá se naše představa na opravdové niterné potřebě mít zahradu tak či onak a nebo jen sleduje obecné trendy nebo strach z krize? Budování čehokoli pod vlivem strachu a tlaku zpravidla nevede k ideálním výsledkům 😉
  • Kolik prostoru v životě chci v nejbližším časovém horizontu zahradě a zahradničení věnovat? Je to má hlavní životní náplň a nebo chci dělat i něco jiného?
  • Jsem na zahradu sama nebo sám a nebo se zapojí i další lidé? Jak?
  • Jakou mám zkušenost se zahradničením a pěstováním? Jak moc mám nyní prostor a kapacitu se učit nové věci? (Zahrada, která je plně v souladu s majiteli, potřebuje majitele přítomné, bdělé a nadšené. Potřebuje být s obyvateli v blízkém kontaktu. Nemusí to být nutně dennodenně. Ale je třeba mít otevřené srdce a vnímat. Nemít zahradu jako přítěž a povinnost.)
  • Je ten pozemek či zahrada, o které(m) nyní uvažuji nebo plánuji osazovat ten pravý/á a nebo je to nějaký druh kompromisu? Jinými slovy jsem s pozemkem v souladu nebo cítím, že to není úplně ono? Proč?
  • Dá se to změnit nějakými úpravami a nebo potřebuji jiný pozemek/zahradu?
  • Jaká je moje vize sebe sama, zážitek sebe sama na své zahradě za rok? Za 5 let, za 10 let?
  • Jak moc je pro mne důležitá soběstačnost? (Ať už si pod tím představuji cokoli).
  • Jak moc je pro mne důležitá krása květin?
  • Jak moc je pro mne důležitá relaxace na zahradě?
  • Jak moc je pro mne důležité soukromí?
  • Jaký krok je nyní aktuální?
  • A jaký bychom rádi udělali, ale pravděpodobně je spíše předčasný?

Jistě je otázek mnohem více, toto jsou ty základní z různého úhlu pohledu. Může pomoci si je vyplnit i s odstupem například měsíce a třeba po nějakém časovém úseku se k nim vracet.

Je samozřejmě možné mít na otázky výše spousty různých odpovědí, které vyvolávají další otázky…;-) Na spoustu věcí také přicházíme až s praxí, dopředu nás nenapadnou.

Bedlivé pozorování a cítění sebe sama i svých potřeb a našeho pozemku nám může hodně věcí vyjasnit a usnadnit.

Tento příspěvek nemá za cíl nadšené zahradníky a majitele zahrad odradit. Ale dává podněty k zamyšlení, kde si nyní stojíme a kam jdeme právě teď. Nyní je ideální čas si je ujasnit, než přijde jaro a strhne nás s sebou:-)))

Zkusme to trochu shrnout

S vědomím toho, že klíčové je zjistit, co zrovna chceme/potřebujeme, na základě toho vytvořit dobrý design, a ten uvést do praxe, uvádím pár obecných doporučení, které vám to celé mohou usnadnit.

Potřeba nižší údržby

  • trvalkové výsadby z odolných druhů a kultivarů, které sami často zplaňují a porostou i větší plochy (těmto se budu věnovat v dalším článku zde na blogu). Můžete se o nich dozvědět i na mých praktických akcích.
  • většina stálezelených druhů dřevin, které nejsou tvarované nebo ve stříhaných živých plotech (tis obecný, zakrslé borovice, smrky, jalovce, rododendrony…)
  • většina druhů stromů a keřů, které nepotřebují každoroční řez či vyvazování, tvarování

Výraznější potřeba údržby

  • zeleninové záhony
  • letničkové záhony
  • trávník
  • často tvarované dřeviny (bonsaje, zámecké živé ploty přísně tvarované)
  • formální trvalkové záhony, kde je třeba časté pletí a střih
  • okrasné sbírkové záhony a výsadby
  • chov drůbeže, dobytka, koní apod. (to se samozřejmě může lišit v závislosti na to, jak dobře je chov zapojený do celého systému, jak daleko je od domu, jestli je intenzivní či extenzivní, jaké plemeno chováme atd.)

Důležité upozornění 😉

Tento příspěvek nemá za cíl nadšené zahradníky a majitele zahrad odradit od tvorby na zahradě. Dává podněty k zamyšlení, kde si nyní stojíme a kam jdeme právě teď. Nyní je ideální čas si je ujasnit, než přijde jaro a strhne nás s sebou :-))) (text psán v únoru ;))

Bedlivé pozorování a cítění sebe sama i svých potřeb a našeho pozemku nám může hodně věcí vyjasnit a usnadnit.

 

Chcete si ujasnit vize nebo první krok?

Ráda vám pomůžu ujasnit vize nebo naplánovat konkrétní kroky, pokud nevíte, čím začít a čím pokračovat. Mohu vás nasměrovat pomocí konzultace přímo na pozemku nebo domluvíme online konzultaci.